Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hot style Daniel Johns

Kerrang !, 29.5.1999

Obrázková scéna. Střední škola v průmyslovém Newcastle, Austrálie. Třída plná surfujících dětí (a tvrdých oříšků). Vstupuje vyzáblý blonďatý mladík se světlou pletí a trochu ženský, předstírá, že je Mr. T z A-team. Jako jeho hrdina má tento blonďák zlaté řetězy kolem krku. Udělá nešikovný a neuvážený pokus o breakdance. Okamžitě je vykopnut ven.

To je scéna z dětství Daniela Johnse, problémového přemoudřele nadaného zpěváka kytaristy a skladatele Silverchair. Takové jsou vždy děti, které stojí mimo dav od útlého věku, mladý Johns stál mimo Newcastle se svým pošetilým stylem. 

„Byl jsem opravdu mladý, když jsme se zkoušel oblékat jako Mr. T“ vzpomíná Daniel s úsměvem. „Byl jsem docela slabý v breakdance a měl jsem všechny ty řetězy, no prostě vše. Chtěl jsem být jako Mr. T s výjimkou tomahavku a temné pleti. Když jsi bílý nemůžeš být opravdu jako Mr. T a má máma mi nedovolila mít tomahavk."

„Bylo to docela skvělé, kdybych to mohl udělat" dodává se smutným potřásáním hlavy. „Miluji ty obrázky, kde jsem s tomahavkem, byl jsem na to hrdý."

Když Silverchair vystřelili ke slávě se svým mega prodejem prvního alba Frogstomp, oblékal se Daniel jako mladý Kurt Cobain, podoba se mu i rozcuchanými blond vlasy a grunge postojem. Daniel stále nosí Cobainem schválené hedvábné košile přes vybledlá trička, ale spoustu oblečeni koupil nedávno jako široké kalhoty, které vypadají jako z tanečního hudebního příběhu.

„Spousta lidí si myslí, že jsme flamendr, protože nosím hodně taneční oblečení" vysvětluje. „Ale věci, které nosím jsou prostě pohodlné s výjimkou věcí kolem mého krku."

„Neřekl bych, že ty řetězy jsou nepohodlné, ale nejsou úplně pohodlné" chichotá se. „Je to něco jiného na oblečení."

Je milionářem ve věku, kdy si většina lidí vystačí s kapesným. Daniel by si mohl koupit tuny elegantního tanečního oblečení kdyby chtěl, ale to není jeho styl. Nebo spíš nic nevidí na utrácení hromady peněz za nějakou košili.

„Nezajímám se vůbec o takové věci" přiznává. „Můžeš říct, že jsou to dobré věci. Když dostanu něco značkového zadarmo nosím to, ale nekoupil bych to, protože je to jen dávání peněz lidem, kteří jich mají příliš mnoho."

Co by jsi si tedy oblékl na svatbu?

„Mám pár obleků ze 70 let, které jsem koupil v second-handu" říká. „Jeden černý a jeden tmavě šedý. Mají kalhoty do zvonu a velké klopy. Nejsou to značkové věci. Jsou velmi levné, ale opravdu je mám rád. Jsou tak staré a vypadají skvěle, nezáleží na tom jak levné něco je.“

Daniel zdůraznil, že jeho nejoblíbenější věc na oblečení je staré triko. Je to levné černé triko které se scvrklo za ty roky tak, že pasuje jeho hubené kostře. Na potisku je neškodně vypadající obrázkový aligátor.

„Koupil jsem to tričko v second-handu, když jsem měl 13" říká Daniel. „Je to má oblíbená věc už 7 let. Líbilo se mi protože je tam aligátor a já jsem nimi byl v té době fascinován."

Kdo potřebuje nóbl oblečení? Ne tento Mr. T, to jsem si jistý.


Daniel má na sobě:

Kalhoty za 30$ z Rave Shop v New Y orku.

Tričko za 5$ ze second-handu v Newcastle.

Hodinky za 100$ z Club Blueroom v Londýně.

Svetr za 10$ z obchodu v Newcastle.

Boty za 150$ z nějakého japonského techno obchodu v LA.

Obrazek

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář