Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kapela bez ambic

 

Chcete objev letošního roku? Pohleďte potom do Austrálie, země rockovými šlahouny udeřené silou mocné sudičky. Vyšli odtud v minulosti především AC/DC, ale s nástupem devadesátých let i za oceánem poznali vliv grunge, crossoveru a bohdá i hard coru. V sydneyských , malbournských a dalších klubech vyhrávají stovky modernou dotčených spolků. Místní média se v téhle kupě přehrabují s notnou dávkou odstupu, ale když už někoho vytáhnou za uši na světlo světa, zpravidla nestřílejí vedle. Nedávno jsme se zmínili o příjemných Cruel Sea, ještě předtím o sotva základku odchodivší partičce Silverchair. Přišla, zahrála, nahrála minialbum a poté desku u agilních Murmur, kteří ji přes ještě cílevědomější Sony Music dostali mezi světáky. Mladí Australané se stali zázrakem letošního letopočtu a nic to, že je z mnoha plánovaných turné tahá zpět do Austrálie školní řád.

Hovořit skrz přístroj pana Bella s Austrálií v sobě nese příchuť dobrodružství. Před čtrnácti dny nám zdejší pobočka Sony Music takovou hru zprostředkovala. Namísto odpoledního vyučování si na nás udělal čas bubeník Ben Gillies. Není to žádný velký povídálek, ani příjemný společník (tedy nikoliv po telefonu). Řekne jenom to nezbytné a neopomene sem tam zpropagovat ještě stále aktuální elpíčko Frogstomp.

Ahoj kámo kam jsem se vlastně dovolal?

Hezky daleko. Do České republiky, což je ve středu Evropy.

Hmmm.

Pokud je nám známo, nedávno jste se vrátili z amerického turné. Jaké to bylo?

Americký publikum je skvělý! Je jiný, než to australský, myslím. Ono se to ale těžko srovnává, protože i my jsme na americké turné pohlíželi jinak, s respektem.

Přesto to zkus …

No, Američani jinak pařej. Víte, co myslím? Pogo. Úplně jinak, než Australané. V tom bude asi ten hlavní rozdíl.

Myslíme, že vaše hudba má k současné Americe blízko. Bezesporu vás ovlivnila hlavně Nirvana …

Tak k tomu bych řekl asi tohle. My rozhodně nejsme ovlivněni Nirvanou!

Pokud ne Nirvanou, rozhodně americkou scénou devadesátých let.

Snažíme se o původní zvuk.

Jak to vlastně bylo s tou rádiovou soutěží Triple J, ve které jste měli takový úspěch?

Ve skutečnosti to byla vlastně televizní soutěž. První cena byla natočit videoklip. My jsme to vyhráli a ten videoklip natočili. Vlastně to bylo jednoduchý.

Následovalo minialbum Pure Massacre. Jak na něj pohlížíte nyní? Co byste na něm změnili?

Nemyslím, že bychom na něm teď chtěli něco změnit. Já osobně bych nic nezměnil. Jsem s ním velice spokojen.

Co předcházelo dohodě s neznámou značkou Murmur, u které jste vydali debutové album Frogstomp?

Důležitá pro nás byla jakási nezávislost. Murmur je jeden z nových indie labelů a vyhovoval nám po všech stránkách. Za žádnou cenu jsme nechtěli nějakou obří společnost.

Co znamenají žáby na obalu alba Frogstomp?

Neznamenají vůbec nic, vzešlo to z názvu toho alba. „Frog“, jak víte, je žába. Slovo Frogstomp se objevuje v písni Back In Black, což je jeden z největších hitů šedesátých. Nám se to líbilo a chtěli jsme proto takhle to album pojmenovat.

Která píseň z alba Frogstomp je ti nejbližší a proč?

Líbí se mi všechny, nemám žádnou oblíbenou a neoblíbenou píseň. Živě mám však nejraději Israel’s Son.

Na vašem bookletu chybí texty. O čem vlastně jsou?

To je různé, většinou o každodenním životě.

Zajímalo by mě, jestli se váš sound od vydání alba nějak změnil.

Trochu jsme se změnili, ne zas tak moc. Nejspíš jsme přitvrdili. Naše nová tvorba bude pravděpodobně víc heavy. Je to v pohodě.

Co chystají Silverchair v nejbližší době?

Cokoliv, v nejbližší době chceme především hrát a hrát. O příštím albu zatím neuvažujeme. Nemáme v podstatě žádné vysoké ambice, budeme zkrátka hrát a potom uvidíme.

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář