Konec Silverchair ???
Drazí čtenáři Chairpage,
založili jsme Silverchair před téměř 20lety, kdy nám bylo pouhých 12 let. Dnes se držíme stejných zásad jako tenkrát … když kapela přestane být zábavná a už není tvůrčí, pak se musíme zastavit.
Proto jsme se Vám po dlouhodobém pátrání rozhodli oznámit, že Silverchair uložíme na dobu neuričtou do „hibernace“ a že jsme se rozhodli věnovat se v blízké budoucnosti každý svým vlastním věcem.
Ujišťujeme Vás, že toto rozhodnutí není bráno na lehkou váhu. Ve skutečnosti jsme s ním už nějakou dobu bojovali.
V roce 2009 jsme se vrátili do studia a začali pracovat na nové desce. Nejdřív šlo všechno dobře a výsledkem toho bylo několik koncertů v roce 2010, abychom si udrželi kreativní energii. Nicméně během následujících měsíců ve studiu bylo jasné, že každý z nás míří jiným směrem. I přes naše úsilí během posledního roku je čím dál jasnější, že mezi námi třemi není jiskra.
Z toho důvodu jsme se rozhodli uložit kapelu do „hlubokého spánku“ a věnovat se věcem, které momentálně považujeme za inspirativnější. To znamená, že Silverchair společně v nejbližší době dál nebudou skládat hudbu ani dělat koncerty. Také to znamená že mi tři spolu nebudeme spolupracovat, dokud nebudeme cítit, že je všechno opět v pořádku.
Chápeme, že někteří z Vás mohou být touto zprávou zklamáni, ale my ji v tomto bodě našeho života považujeme za osvobozující a pozitivní krok.
Chceme také, aby bylo jasné, že tohoto rozhodnutí jsme dosáhli s co nejlepšími úmysly. Vždycky jsme se snažili dělat hudbu ze srdce, tak nejlépe jak to v dané době šlo – bez ohledu na komerční úspěch.
Všem třem nám na nás vzájemně záleží. Ben právě pracuje ve studiu na své vlastní hudbě. Chris se zabývá různými hudebními a charitativními projekty zatímco Daniel píše soundtrack k filmu a pracuje na dalších hudebních projektech. Doufáme, že dál budete věnovat pozornost naší individuální práci v průběhu příštích let.
Na závěr bychom rádi poděkovali všem lidem „za scénou“, kteří nám pomáhali udržet tento vlak na kolejích od doby, co jsme začali hrát v garáži. Je jich příliš mnoho, abychom je jmenovali, ale oni vědí, kdo jsou a my opravdu oceňujeme jejich lásku a tvrdou práci.
Především ale chceme poděkovat Vám za Vaši podporu v časech dobrých i zlých. Smířili jste se s dlouhými přestávkami mezi alby, se stále se měnícími hudebními styly a spoustou dalších věcí. Neuvěřitelná věrnost, kterou jste nám ukázaly Vy – naše publikum a naši přátelé, nikdy nezůstane bez povšimnutí a ocenění.
To je důvod proč jsme Vám to chtěli říct první.
S upřímností děkujeme za pochopení
Sladké sny.
Daniel, Ben a Chris.
Komentáře
Přehled komentářů
To je velká škoda! Sice se mi líbilo nejvíc asi nejpesimističtější album Neon Ballroom, ale ráda jsem si poslechla i ostatní desky. Album Diorama mi vdechlo novou naději. S poslední deskou jsem se moc neztotožnila, ale určitě má něco do sebe. Silverchair zůstanou velkou vzpomínkou, i když možná bolestnou, v mém životě. Je škoda, že přestali. Můžeme snad jen doufat, že za několik let budou zase tvořit společně hudbu. Mým snem bylo vidět je naživo a slyšet píseň Open Fire živě. To se mi asi už bohužel nesplní, ale i to možná je znamením pro konec a následný začátek něčeho lepšího. Lepšího života bez pesimismu ;)
nezbývá než jen doufat...
(Tereza, 14. 8. 2011 21:36)